Objevila jsem se v hale. Ten výlet do druhé země se mi moc nezamlouval. Všechno tam bylo až moc hezké. Co mě ale zajímalo, byly ty zvláštní budovy. Mrzelo mě, že jsem je nemohla prozkoumat. Určitě byly postavené ze skla, ale nebylo dovnitř vidět.
Hala byla spoře osvětlená. Těžké červené závěsy byly zatažené, takže jediné světlo bylo z lamp. Neměla jsem ráda, když mi okny do domu svítily sluneční paprsky. Chtěla jsem mít temné místa.
Vyšla jsem první schodiště a zastavila jsem se na rozcestí. Přemýšlela jsem, jestli se vydat doprava nebo doleva. Vlastně to vyšlo nastejno. Obvykle jsem se chodila schodištěm vpravo, ale tentokrát jsem šla nalevo. Ruku jsem položila zábradlí a jela jsem po jeho dřevěném pohledu. Ocitla jsem se v chodbě. Vydala jsem se směrem do ložnice. Chtěla jsem se převléct.
